Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak jsem se narodila

28. 10. 2005
Dorka se narodila 17.1.2005 žluté mamince Malibu a černému tatínkovi Dogymu.Je to nepovolená kombinace a proto nemá PP.Byli čtyři sourozenci.Protože jsem chtěla  žlutou holku a ta byla jediná, vzala jsem si ji.Bydleli  v ohradě v podkroví a fena se psem venku v kotci. Byla strašně vyhublá.Štěňata byla od tří týdnů odstavená od feny a jak mi paní řekla, krmena dvakrát denně.Podle toho taky vypadaly. Když jsem tam přijela a viděla to kolem sebe, byla jsem zděšená.Paní si myslí, že pro štěňata udělala maximum a já chci věřit, že dělala vše co si myslela, že je správné, ale možná by stačilo prostudovat pár knižek, nebo se i poradit s některým chovatelem dog a vypadalo by to zcela jinak.Ať už byl začátek jakkoliv špatný, jsem v podstatě moc ráda, že Doríska mám.Cestou domů jsem sice brečela při každém pohledu na Dorinku a byla jsem smířená i s tím, že mrňous dlouho žít nebude, ale já ji tam prostě nechtěla nechat.Byla strašně malinká, ale divočák a získala si mě na první pohled.Doma jsme ji položili na váhu a  jen  jsem se zhluboka nadechla.Bylo mi jasné, že to bude běh na dlouhou trať. Měla  šest týdnů,vážila  3,20 kg, Začali jsme prohlídkou na veterině, odčervením, očkováním a plánem jak a čím budeme krmit.Krmili jsme ji čtyřikrát denně, měsíc jsem s ní byla na "mateřské" a štěstím jsem  skákala  vysoko při každém váhovém přírůstku.Obíhali jsme veterinu a postupně doháněli vše zanedbané.Dorku jsem měla skoro pořád na klíně, hlídala jsem každý její pohyb a strašně se o ni bála.Po půl roce se nám přiznala naše vetrinářka, že nikdy nevěřila, že bude v pořádku a přežije.Moc mi pomohla paní Patolánová z chovatelské stanice RENDOG, která se se mnou zkontaktovala přes internet a byla moc trpělivá a ochotná. Dnes jsme kamarádky a já plánuju Dorce pořídit kamarádku z její stanice.Když jsme se letos v létě poprvé sešly na klubové výstavě dog a ona viděla Dorku, řekla krásnou větu:" No doga to asi je, ale je taková jiná." Ano Dorka je opravdu jiná.Nemá správnou velikost a ani váhu a je drobná, ale je to můj splněný sen a já jsem šťastná, že ji mám. Dorinka je psí osobnost a někdy mě dostává svou chytrostí, ve čtyřech měsících se naučila otvírat si dveře a zabrala si tak celý dům, se svou lidskou i zvířecí smečkou se zžila skvěle a je hrozně mazlivá a milá. Je to moje první doga a já kdykoliv se na ni podívám, jsem šťastná. Musím poděkovat všem, kteří mi umožnili Dorku mít, paní Vítkové (i když to nevzala za právný konec), své veterinářce, která nám pomáhala a hlavně paní Patolánové ch. RENDOG, která trpělivě odpovídala na mé mnohdy stupidní a zbytečné otázky. Taky manželovi, který má nekonečnou trpělivost s našimi průšvihy, na spoustu věcí si prostě zvykl a dětem.Vojtovi a Tomovi za to, že mi s Dorkou pomáhají a Elišce za to, že oželela spoustu krásných hraček.
 

Náhledy fotografií ze složky momenty mého života Dora

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

reakce

(Jana Vítková, 18. 2. 2007 23:32)

J Vítková
O vašich stránkách jsem se dozvěděla až dnes a jsem upřímně ráda, že jste si založila svoji chovnou stanici. Moc Vám to přeji. Nezlobím se na Vás, i proto, že já jsem zachraňovala perského kocoura před odstřelem a vím čeho jsou lidé schopni. Píšu veřejně, protože cítím povinnost se obhájit po Vašem úvodním článku. Chov německých dog je velmi náročná záležitost , to sama poznáte při štěňátkách a opravdu upřímně Vám přeji chov bez komplikací / bez prasklé mléčné žlázy, kdy má doga velkou díru do břicha a na radu veterináře musíte čekat, až se zahojí/. Obě máme jedno společné. Pejsky milujeme a myslím, že nám to zůstane až do konce života. Pokud jsem se Vás dotkla, promiňte mi to, ale nyní mám klid a dobrý pocit, že jsem se mohla vyjádřit i já. Jana Vítková

reakce

(Monika, 18. 2. 2007 23:30)

Monika
Paní Vítková, je s podivem, že se uzýváte po dvou letech i když o těchle stránkách víte už opravdu dost dlouho. Zveřejněte si co chcete, je mi to jedno. Jak jsem psala, Dora je zdravá, je spokojená a já taky. Víc opravdu řešit nemíním. Proč mi nenapíšete mail, potřebujete se nějak zviditelnit vy? Já o vás nic špatného a ani jinak poškozujícího nanapsala. Nic po Vás nechci a ani jsem nikdy nic takového nenapsala a ani neřekla. Je to už fakt dva roky a musím se přiznat, že už si ani nevzpomínám, jak se jmenovala vesnička kde jsme pro ni byli.Mějte se hezky.

reakce

(Jana Vítková, 18. 2. 2007 23:29)

J. Vítková
Možná je Vám jedno co tady píšete, ale mně to rozhodně jedno není. Po celou dobu jste měla možnost fenku vrátit a nikdy jste to neudělala, ani jste mne o ničem neinformovala. Otec Dory pochází z Mnichova a opravdu vlastní PP.Říkáte, že do smrti nezapomenete v jakém prostředí Dora vyrůstala. Štěňátka měli dřevěnou porodnu podle norem ve které pobývali i s matkou v samostatné místnosti v našem bytě a troufám si říct, že tam byl větší pořádek, než je vidět na vašich fotkách. Že jste si fenu hladila bylo jen díky tomu, že nebyla v přítomnosti štěňat. V přítomnosti štěňat byla agresivní i na moje rodiče se kterými žije, dokonce i pes se podílel na hlídaní feny a štěňat.Pokud vím, krmná dávka na každém pytli s granulemi je stanovena a ze zkušenosti vím, že nestačí. Proto měla štěňátka plné misky. Nevím o jakém 15 kg pytli na měsíc mluvíte. To jesti je Dora doga nebo není mohou Vaši čtenáři posoudit sami. Přeji Vám hodně štěstí v chovu německých dog a někdy i když teorii znáte, praxe bývá jiná.Přeji Vám aby vše probíhalo bez komplikací. Někteří lidé jsou neupřímní, snad se Vám nestane to co mně. S pozdravem J. Vítková

reakce

(Jana Vítková, 18. 2. 2007 23:28)

J. Vítková
Mohla bych tu zveřejnit Vaše e-meily i s fotkami, které jste mi posílala a ve kterých jste psala, že Vám, Váš veterinář řekl, že Dora je krásná a že má prý výstavní předpoklady, z čehož jsem byla velice šťastná a co jsem ani nečekala. Při Vašem odběru vážila dora 3.8 kg a tedy o kg méně než měla mít, protože dogy přibývají každý týden 1 kg váhy. Vy jste mne umluvila a vzala jste si ji na konci pátého týdne, kdy měla mít kolem 5 kg. O kilogram jsme se zpozdily v týdnu, kdy fena dostala zánět mléčné žlázy a než se štěňátka naučila pít. Dávala jsem Vám ji opravdu brzy, ale zase s čistým svědomím, že Dora krásně jí a taky přibývá na váze.Mrzí mne, že to co tady píšete jste mi vůbec neřekla ani nenapsala a že jednáte za mými zády.. Jana Vítková

Odpovídáte X

odpověď

(Monika Zamazalová, 18. 2. 2007 23:27)

Paní Vítková,

na to v jakém prostředí byla Dorka se pamatuju a do smrti na to nezapomenu. Píšete ,že byla pes a fena agresivní a já si je normálně a bez problémů hladila. Sama jste mi řekla, že jste je ve třech týdnech odstavila a že je krmíte 2x denně. Nechodíte za něma abyste si na ně nezvykli a po dotazu, kolik toho doga sežere jste mi ukázala pytel 15 kg granulí, který vám vydrží měsíc a půl. Nebudu nic řešit po více jak dvou letech, je mi to dnes jedno. Dora není standartní doga a nejsou to ani její sourozenci. Pohybuju se mezi dogaři a ač jsem si Doru opravdu odvážela šťastná a nevadilo mi, že není naočkovaná, přesto mi bylo líto, když mi zkušení a dlouholetí dogaři nezávisle na sobě s lítostí říkali, že není čistá doga. Věřte, že jsem hledala předky, říkala jste mi, že rodiče jsou s PP a nikde o nich nic nebylo. Opravdu je mi to dnes jedno. Doru miluju, je to moje zlatíčko. Povahu dogy nemá, to dnes můžu porovnat s dogou kterou mám doma a s ostatníma, se kterýma jsem v kontaktu, nemá výšku a její tělesná konstituce spíš připomíná jinou rasu (dokonce ji jednou přirovnali k boxerovi ), ale jak jsem psala - je mi to dnes už jedno. Ve svém článečku jsem Vám za Dorku děkovala a myslím to upřímně a taky jsem psala, že si myslím, že jste dělala maximum v dobré víře, že to děláte správně, ale váha 3,20 kg u 6ti týdenního štěněte německé dogy je víc než zoufalá. Paní Vítková, opravdu je to dnes už jedno, já se poučila, Dorka je zdravá, je v pohodě, já jsem šťastná, že ji mám, ale taky dneska vím, že už si nikdy nepořídím prcka bez PP. Mějte se moc hezky, jsem ráda, že jste na naše stránky zavítala a tak víte, že je Dorka v pořádku a má se fajn. Pokud ještě máte doginky( říkala jste, že je chcete prodat a tak nevím zda se to uskutečnilo), tak je podrbejte za uchem, Dorka to miluje.

Odpověď

(Jana Vítková, 18. 2. 2007 23:26)

J. Vítková
Vážená paní Zamazalová. Mrzí mne, že si amluvíte nepravdu o tom, jaký měla Vaše Dorka začátek živita. Chtěla bych na svoji obhajobu říct, že jsem se o štěňátka starala jak nejlépe jsem mohla. Byla neustále s matkou i přes její zánět mléčné žlázy a nebyla odstavena ani když měla matka nedostatek mléka. Mimo porodní bednu byla matka pouze v době venčení a v době Vaší návštěvy a to z toho důvodu, že byla starostlivá a svoje štěňata hlídala.Na cizí lidi jako jste byli Vy byla v té době velmi agresivní. Štěňěta jsem dokrmovala mlékem na radu veterináře, speciálně určeným pro odstav štěňat a dvakrát denně dostávala štěněcí granule a to tak, aby měla pořád plnou misku. Jediná moje chyba byla, že jsem se Vámi nechala přemluvit k tomu, abych vám fenku nechala před začátkem 6 týdne,hned jak jste zavolala, protože už se nemůžete dočkat. Nechtěla jsem na to přistoupit, protože fenka nebyla ještě ani naočkovaná, ale vy jste trvala na tom, že si ji oočkujete, když vám slevím 500,- Kč. Potom jste si vybrala ze dvou fenek a šťastná jste si ji odvezla.Byli jsme dlouhou dobu v kontaktu. Pejska Vám nikdo nenutil a pokud by byla fenka ve špatném zdravotním stavu, pochybuji, že by jste si ji vzala. Oba rodiče jste viděla a myslím si, že výška 72 cm a váha 50 kg není nic neobvyklého u fen ani s PP, zvláště když její otec kterého jste viděla měl 78 cm v kohoutku. Standard připouští výšku od 71 cm a váhu od 46 kg. Je opravdu politování hodné, že se chcete stát zajímavou i za cenu, že tím ubližujete druhým. Jana Vítková

 

Portrét